Tou první byla předvánoční besídka v úterý 20.prosince, která byla příležitostí k společnému posezení před vyvrcholením svátečních dnů a adventu.
V jejím průběhu mj. proběhlo krátké připomenutí některých zvyků našich předků, souvisejících s obdobím slunovratu, jehož se ujala Vlasta Jelínková, a pak více méně souběžně probíhalo ochutnávání většinou vlastnoručně vyrobeného vánočního cukroví, jímž se přišla pochlubit většina návštěvnic posezení, a čaje s punčem, dočasně přerušované společným zpěvem jak známých koled, tak i seznámením se s těmi méně známými, převážně valašskými, což probíhalo pod patronací Karla Mifka a jeho harmoniky (viz prvních deset fotografií).
To druhou, na kterou se těšilo a přihlásilo více než třiatřicet zájemců, bylo už deváté nebo desáté (zmatek do počítání vnesl covid :-)) silvestrovské posezení 31.12. v klubovně.
Posezení sice začalo už (až) ve třináct hodin, ale její příprava si vyžádala svůj čas a práci kuchařinek nejen dopoledne toho dne, ale i kalkulaci nákupu a zajištění potřebných surovin ve dnech předcházejících ...
Aby nebyly nenarušeny zvyklosti klubových akcí, po přivítání a zahájení jsme krátce zapojili do činnosti ruce i hlavu při jejich rozcvičení se u stolů (včetně provedení "ptáčka" za doprovodu harmoniky). Poté následovalo společné "živijó" s přípitkem a po nich už se střídavě konzumovalo připravené pohoštění s kávou, průběžně dolévané vychlazené lambrusko a v přestávkách (s prázdnými ústy) se zpívalo nebo se vyprávěly vtipy či jiné humorné příběhy.
A tak čas plynul a utíkal, venku postupně zapadlo sluníčko a dospěli jsme k době, kdy bylo třeba se rozejít.
Rozloučení s přáteli i s končícím rokem před 18. hodinou proběhlo vesele, prskavkováním a vzájemným přáním si všeho nejlepšího, zejména zdraví ... Rozcházení se pak bylo mj. i příležitostí k některým skupinkovým fotografiím včetně využití vylepšených pokrývek hlavy ... :-)
A poté, co uklízecí tým kuchařinek uvedl klubovnu do původního stavu, jeho členky usedly k již prázdným stolům, aby zavzpomínaly na společnou práci a rozloučily se současně s jednou ze svých velmi dlouholetých členek, Jaroslavou Havlíčkovou, které její zdravotní stav už bohužel neumožňuje pokračovat v práci v klubu ...
V tomto místě si dovolím Jarce Havlíčkové ještě jednou poděkovat za dlouholetou obětavou práci pro klub, která neprobíhala jen v klubových hodinách, ale ve značném rozsahu i mimo ně, zejména při přípravě akcí, spojených s pohoštěním - bude obtížné ji zastoupit ...