Po obvyklém zahájení, zahrnujícím aktuální informace, týkající se klubové činnosti, a rozcvičení rukou i mysli, byl v klubovně přivítán a dostal slovo pan Jiří Dušek. Připomněl svou přítomnost a přednášku v klubovně před asi čtyřmi lety, navázal na předcházející cvičení s rukami osobní vzpomínkou na to, jak důležité bylo pro něj důležité pravidelné a dlouhodobé cvičení s rukami pro před časem prodělaném vážném onemocnění, a pak už jen s úsměvem vyzval přítomné k co největší účasti v nastávajících volbách o nastávajícím víkendu.
Po vystoupení pana Duška dostal příležitost k vystoupení student ZUŠ Z.Mrkose Martin Šlegl se svou harmonikou. Vyzval přítomné k připojení se zpěvem k jeho hraní a po dvou písních, kdy rozezpíval celou klubovnu, se zeptal, jestli je přítomen harmonikář, se kterým si zahrál duo při své poslední návštěvě v klubu. Karel Mifek byl nejen přítomen, ale i připraven ke společnému koncertování, takže po kratičké technické přípravě (vybalení druhé harmoniky z pouzdra) to oba muzikanti opravdu "rozjeli" a vytvořili v klubovně nebývale pohodovou náladu.
Po dalších dvou písních, zahraných a zazpívaných s vervou, jsem pochopil, že bych udělal velkou chybu, kdybych nechal členky a členy souboru Stará Líšeň připravovat se a rozezpívávat v malé klubovně, a pozval jsem je po vysvětlení aktuálního dění také do klubovny.
Část souboru se připojila ke společnému zpívání a po další čtvrthodině vystoupení obou harmonikářů dostal celý soubor možnost vystoupit i samostatně ... :-)
Vedoucí souboru paní Růžena Žalkovská pružně upravila obsah vystoupení a místo už odezpívaných lidovek soubor zazpíval původní líšeňské písně, které už téměř nebývají slyšet. Zpívání bylo proloženo několika anekdotami, což vyprovokovalo i několik přítomných, aby se ke společné zábavě spontánně přidali i svými vtipy, čímž také přispěli k veselé náladě.
Po vystoupení souboru jsme přítomné (v klubovně bylo téměř padesát účastníků pohodového odpoledne a příšla mezi nás k mé velké radosti i úžasně čiperná osmadevadesátiletá paní Vančuříková) pohostili připravenými zákusky a čajem, ovoněným vinným punčem, i drobným dárkem od pana Duška.
Vystupující byli mj. v průběhu setkání odměněni vedoucím klubu banány (aby se jim lépe zpívalo a dobře vzpomínalo na společné setkání) a po posilnění všech se opět ujali svých nástrojů oba harmonikáři a další hodinku se vzájemně doplňovali a obohacovali svým repertoárem. Končilo se až dost po páté hodině a všichni jsme potlekem poděkovali oběma harmonikářům. Martin Šlegl poděkoval za možnost vystoupit v klubovně a zahrát si v duu a přislíbil, že podle svých časových možností si přijde opět zahrát a zazpívat společně s účastníky našich akcí.