Odlišnost listopadového blahopřání oslavencům spočívala především v tom, že do klubu přišla na naše pozvání už podruhé paní starostka Mgr. Jitka Ivičičová a tentokrát už nejen se představit, ale především poblahopřát přítomným oslavencům a pozdravit návštěvníky klubovny (bylo jich téměř 40).
Vrátím se ale trochu zpět, konkrétně do úterý 22.11., kdy v klubovně proběhlo už poněkolikáté "setkání s písničkou", uskutečňované díky harmonikáři Karlu Mifkovi, který do klubovny přináší svým uměním i nápady narůstající pohodu a radost, což se projevuje jak v průběžném nárůstu počtu účastníků tohoto "zpívání", tak i v jeho celkové pohodové atmosféře, z níž se nikomu nechce domů a tak pravidelně končíme o půlhodinku déle než obvykle. Tentokrát jsem náladě podlehl i já a přestože jsem neměl s sebou klubový fotoaparát, pokusil jsem se zachytit přítomné a jejich pohodu alespoň mobilem - není to tak dokonalé, ale snad prvních pět snímků alespoň trochu přibližuje náladu v klubovně ...
Zpět k blahopřání - paní starostka se předem telefonicky omluvila za zpoždění a tak začátek oslavy (rozcvičení, hudební zdravice, nalití vína a klubové živijó) proběhl sice ještě bez její přítomnosti, ale pak už jsem ji mohl přivítat (a představit těm, kdož jí ještě neměli možnost vidět) a požádat ji o slovo.
Paní starostka krátce poblahopřála oslavencům i přítomným a poté se už aktivně podílela na předávání dárkových balíčků ÚMČ čtyřem oslavencům, mezi nimiž byli mj. dlouholetí členové klubu a jeho týmu, dobrá duše a pečovatelka o materiální zajištění činnosti klubu, pětaosmdesátiletá Eliška Vacková, a klávesista a zpěvák a konferenciér těchto oslav, šestaosmdesátiletý Zdeněk Sedlář.
A protože se paní starostka ve svém úvodním slově zmínila, že shodou okolností v den oslavy slaví i ona své narozeniny, v závěru oficiální části oslavy dostala od vedoucího klubu symbolickou kytičku a přítomní jí zazpívali jí zvolenou písničku. Pak přijala pozvání, usedla ke stolu a zapojila se do dalšího dění v klubovně - přítomní byli pohoštěni kávou a chlebíčky, zpívalo se a povídalo, konzumovalo a zase zpívalo a povídalo ... a až po obvyklých dvou hodinách společného posezení jsme se už za tmy dočasně rozešli ...